Ostrov
Panorama
Kostel
Město
Muzeum

Hlučínsko

 Hlučínsko je malebným koutem České republiky, krajinou rozlehlých úrodných lánů, zelených lesů a vodních ploch, která je na východě orámována Beskydami a na západě Jeseníky. Rozkládá se na severovýchodě České republiky v blízkosti českopolských hranic. Jeho přirozenou hranici tvoří na jihovýchodě řeka Odra, na jihu řeka Opava a na severu česko-polská hranice.
      Hlučínsko však není jen pojmenováním zeměpisným, ale též fenoménem moderních českých dějin. Představuje v dějinách českých zemí specifikum – zvláštní, specifickou vývojovou cestu. Území o rozloze 316 km2 s největším sídlem městem Hlučínem mělo od roku 1742, kdy se stalo součástí pruského státu, poněkud jiný společenský a ekonomický vývoj. Ten se samozřejmě podepsal na osudech, kultuře a myšlení zdejšího obyvatelstva a jeho stopy můžeme vysledovat až do dnešních dnů. V roce 1920 byla tato část německého okresu Ratiboř s převahou moravsky mluvícího obyvatelstva (tzv. Moravců) postoupena nově vzniklé Československé republice. Na základě mnichovského diktátu nacistické Německo připojilo v říjnu 1938 Hlučínsko ne k Sudetengau, ale přímo k Altreichu. Nejtíživějším důsledkem byla povinná služba mužů ve wehrmachtu, což mělo za následek velké lidské oběti a strádání, stovky a stovky mrtvých (hlučínští vojáci).
      Dnes Hlučínsko oplývá nejen přírodními krásami, ale také množstvím dochovaných kulturních památek, pestrou škálou architektonických a řemeslných zajímavostí, pracovitostí lidí a hlavně pohostinností a přátelským duchem.

     Největším sídlem Hlučínska a zároveň jeho kulturním a obchodním centrem je město Hlučín. Bylo založeno roku 1256 českým králem Přemyslem Otakarem II. na "zelené louce". Malebná scenérie okolní přírody spolu s kulturními památkami podtrhuje jeho turistický význam v regionu. Jeho poloha je na spojnici Ostravy a Opavy a v blízkosti státních hranic je zárukou snadné komunikace jak s okolními kraji, tak i se sousedními zeměmi, zejména s Polskem a Slovenskem.

1742

1742

Pruský stát

Území o rozloze 316 km2 s největším sídlem městem Hlučínem mělo od roku 1742, kdy se stalo součástí pruského státu, poněkud jiný společenský a ekonomický vývoj. 

1742
1920

1920

Altreich

V roce 1920 byla tato část německého okresu Ratiboř s převahou moravsky mluvícího obyvatelstva (tzv. Moravců) postoupena nově vzniklé Československé republice. Na základě mnichovského diktátu nacistické Německo připojilo v říjnu 1938 Hlučínsko ne k Sudetengau, ale přímo k Altreichu

1920

ZVYKY A TRADICE

     Na Hlučínsku se nachází řada zajimavých dokladů lidové architektury, které představují historii a život obyvatel regionu v minulosti. Příkladem může být třeba areál statku z 19. století v Rohově, dřevěný srub v Markvartovicích nebo soubory špýcharů, které můžete vidět například v Rohově, Chuchelné, Kobeřicích či Strahovicích a jinde.

     Na Hlučínsku se každoročně koná velký počet lidových slavností, z nichž mnohé mají dlouhodobou a historickou tradici. Dožínky se konají například v Bohuslavicích, Dolním Benešově nebo Hati. Tradiční odpusty (odpust - svátek patrona místního kostela) se konají kupříkladu v Píšti, Kravařích, Kobeřicích, Sudicích, nebo krmáše (krmáš - svátek posvěcení kostela) v Dolním Benešově či Hlučíně.

     Ve Lhotce, která je nyní městskou částí statutárního města Ostravy, se tradičně koná Honění krále, které připomíná údajnou historickou příhodu honění a chycení švédského krále za 30-ti leté války. Svou tradici má folklorní festival "KOLAJA", který se koná v Hati a je přehlídkou folklórních souborů nejen z Hlučínska. Přijeďte se na některou ze slavností podívat a nezapomeňte na nich ochutnat tradiční a skvělé hlučínské koláče.


ARSY line - tvorba webových stránek a eshopů